RECENZE | Bílé kosti (Graham Masterton)

By | 10 comments
Krásný den, moji drazí čtenáři a vítám Vás všechny u nové recenze. 
Povězte, jak se máte? Přijde mi to jako věčnost od posledního článku, a přitom to bylo v pátek :) Mrzí mě, že jsem se zase na pár dní odmlčela. Chtěla jsem se s novým článkem ozvat už včera, ale nějak nebyly síly. Snad mi odpustíte :)
Tentokrát se setkáváme nad trošku drastičtější knihou, konkrétně se podíváme na Bílé kosti od Grahama Mastertona. Asi to nebude každého šálek čaje, ale mně se Masterton trefil do vkusu naprosto senzačně. U detektivek totiž, abych byla upřímná, fakt dávám přednost trošku brutálnějším titulům. Od detektivky či thrilleru chci, aby mě šokoval, aby mě nutil přemýšlet, možná mi nevadí ani trocha toho znechucení. A naprosto rozumím tomu, že ne všichni takovouto preferenci sdílejí. Pokud ovšem hledáte detektivku, která je trochu zvrhlá a usadí Vás, zkuste tuhle.
Já na Grahama Mastertona narazila skrz doporučení na Rozbité anděly jako kvalitní drasťárnu. Jenže pak jsem zjistila, že Rozbití andělé jsou druhý díl série s komisařkou Katie Maguireovou, takže volba padla samozřejmě nejprve na první díl, tedy na Bílé kosti.
O co v knize jde? Na statku je nalezena hromada dokonale očištěných kostí, jejichž stáří dosahuje téměř jednoho století. Vypadá to jako poněkud podezřelý masový hrob, ovšem jen do chvíle, než vyšetřovatelé na každé stehenní kosti objeví přivázanou malou lněnou panenku. Brzy se ukazuje, že mají co do činění s rituálními vraždami. Nadřízení, kteří nevidí smysl v objasňování desítky let staré vraždy, tlačí na to, aby Katie případ uzavřela. Ta však cítí, že obětem dluží rozřešení. Vše se ovšem změní v momentě, kdy se objeví nová oběť… Klasicky, víc nemůžu říct, abych nespoilerovala.
S čím jsem měla trošku problém, bylo množství postav. Musíte započítat to, že se všichni jmenují dost kostrbatě, protože se příběh odehrává v Irsku, a na moje gusto tam bylo moc detektivů, inspektorů a komisařů – místy bylo složité se zorientovat v tom, kdo je čí podřízený apod. Jinak je to ale jízda – příběh báječně odsýpá od samotného začátku, autor na nic nečeká a příběh rozbaluje na prvních pár stránkách. A to nasazené tempo vydrží – celá kniha Vám uteče, ani se nenadějete. Je to strašně čtivé, strašně napínavé a splňuje to naprosto všechno, co od kvalitní detektivky očekávám.
Také ústřední postavy se vydařily. Přijde mi, že se Mastertonovi úpěšně podařilo vyhnout se některým klišé typickým pro detektivní autory, na druhé straně ale zas neinovuje příliš a vytváří uvěřitelnou síť vztahů mezi uvěřitelnými postavami. Největší prostor dostává samozřejmě hlavní postava komisařky Katie Maguireové, která je propracovaná famózně. Ženské postavy vyšetřovatelů příliš nemusím, většinou z toho vyjdou buď jako chudinky, nebo šílené fúrie. Katie je báječná – je uvěřitelná a nese s sebou spoustu kvalit ve střízlivém dávkování (je chytrá, ale nechytračí, je zranitelná, ale ne ublížená, nebojí se, ale není to taková ta totálně badass hrdinka, které to nejde pořádně ani věřit – nejlíp bych to asi shrnula tak, že Katie je prostě člověk). Navíc má docela svérázný humor, který v některých chvílích opravdu sedí jako víte co na hrnec. Zajímavou roli v příběhu sehrává také Katiin manžel, jehož jednání testuje zásady jeho manželky a staví ji trochu na hranu. Tahle vedlejší linka je strašně zajímavá a Mastertonově vykreslení postavy Katie velice pomáhá. (Aneb i epizodní příběhy můžou mít smysl, Johne Katzenbachu.)
Můj nadšený dojem trochu srazil konec. Podle mě autor nedostatečně propracoval příběh pachatele. Na konci knihy jsem byla trochu zmatená, a nebylo mi jasné, jak se jednotlivé věci přesně udály. To by se samozřejmě nemělo stát. Nakonec se mi dojmy a poznatky usadily a tenhle drobný zádrhel jsem ochotná přehlédnout. Ocenila bych také, kdyby Masterton trochu méně tlačil na pilu při poněkud mystickém vyvrcholení příběhu – ta mystika tam sedí, je to vhodně zvolené, ale přišlo mi to trochu násilné. Bylo to jediné místo knihy, kde jsem autorovi nevěřila na sto procent. Celkově – nadprůměrná kniha, nadprůměrný námět, nadprůměrné zpracování. Zkrátka jednička s hvězdičkou a velké nadšení.
(Abych ale byla stoprocentně upřímná, z toho mystického závěru se pořád trochu bojím jít v noci sama na záchod – takže něco do sebe to muselo mít :D)
Dalším velkým pozitivem knihy je Mastertonův styl psaní. Čte se to úplně samo a strašně rychle. Pozoruji, že čím jsem starší, tím více preferuji poněkud syrový styl psaní – žádné kudrlinky a košaté popisy, zkrátka rovnou k věci. Jasně, ráda se dozvím, že bylo zachmuřeno, ale nepotřebuju filozofickou meteorologickou zprávu plnou metafor, která zabere dvě stránky. Přesně tímhle stylem Masterton píše. Neruší čtenáře zabíháním do nadbytečných detailů, ale tam, kde je to potřeba, nezapomene vše popsat poctivě, aby nám něco neuniklo. Pro mě to pozvedá knihu ještě o level výš a navíc to autora trochu odděluje od většiny.

Je jasné, že Vám knihu jednoznačně doporučuji – pokud máte rádi trochu syrovější příběhy a nevadí Vám v knihách trocha zvrhlosti, určitě si Bílé kosti přečtěte. Ve mně příběh ještě stále rezonuje, a to se mi příliš často nestává. Autor si mě tímto dílem zcela získal a už se nemohu dočkat, až se pustím i do jeho dalších knih.
A teď se ptám Vás – znáte Grahama Mastertona a Bílé kosti? Četli jste knížku? Líbila se Vám? A pokud ne, sáhnete po ní někdy v budoucnu? Zajímalo by mě i to, jestli Vám nevadí brutálnější knihy, nebo se takovýmto kouskům spíše vyhýbáte? A samozřejmě, pokud pro mě máte nějaké tipy… sem s nimi :)


Přeji Vám krásný den,
K

Název knihy (originál): White Bones
Název knihy (česky): Bílé kosti
Autor: Graham Masterton
Rok vydání (originál): 2013
Rok vydání (česky): 2014
Nakladatelství: Host
Počet stran: 383
Novější příspěvek Starší příspěvek Domovská stránka

10 komentářů:

  1. Naprosto jsi mě svou recenzí nalákala. Zkusím se po Bílých kostech mrknout, protože jak rituály a tajemno, tak i takovou tu zvrhlost já mám v detektivkách ráda (a to jako že já detektivky zrovna nemusím!).

    Takže díky za tip, recenze je parádní a já už se zas těším na další článek! Krásný zbytek dne. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář a jsem strašně ráda, že Tě knížka zaujala. Je opravdu báječná, už dlouho se mi detektivka/thriller takto nezadřela pod kůži. Až se k ní jednou dostaneš, budu moc zvědavá na dojmy :) Přeji krásný večer :)

      Vymazat
    2. Já jsem vážně z knížky po té tvé recenzi nadšená, takže myslím, že až příště půjdu do knihovny, tak tam Bílé kosti prostě čapnu, i na úkor jiných mých vyhlídnutých robátek. :)

      Vymazat
    3. Ani nevíš, jakou mám radost! :) Doufám, že nebudeš zklamaná. Já už mám doma druhý díl a nemohu se dočkat až se začtu <3

      Vymazat
  2. Veľmi krásne napísaná recenzia. :) Aj keď ja na takéto knihy veľmi nie som, určite som rada, že tebe sa páčila. :)
    Úplne ťa chápem, tiež nemám rada, keď som z knihy nadšená, no koniec je trochu "odfláknutý". :)
    Raz som videla jeden film, z ktorého som sa bála vystrčiť nohu z postele. Myslím, že pri tejto knihe by to skončilo rovnako. :D
    prajem pekný deň. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za krásný komentář plný milých slov :) Ty konce jsou zapeklité... přijde mi, že se s nimi na 100 % vyrovná málokterý autor. Tady byla snaha o děsivou gradaci, ale už to bylo lámané přes koleno. Na druhé straně, přesně jak píšeš, závěr způsobil, že se po nocích fakt celkem bojím, takže něco dobrého na něm být muselo :)
      Přeji nádherný večer! :)

      Vymazat
  3. Vynikající recenze, Kristý. Knihu už mám v košíku na buxu, spolu asi s dalším milionem knih, ale o téhle jsem prostě stoprocentně přesvědčená. Syrový styl mám velice ráda, navíc mě zaujala i anotace a musím s Tebou taky souhlasit s tím stylem psaní. Mám rovněž ráda, když jde autor přímo k věci, ale třeba do toho umí sem tam nenásilně zakomponovat nějakou tu metaforku či popis :) Tohle prostě perfektně umí King, kterého Ti doporučuji už po milionté. Mezi mé oblíbence patří rovněž Gillian Flynn a nedávno dokončená Skrytá těla mě taky velmi potěšila.
    A pak pro Tebe mám dva nethrillerové tipy - o jednom jsem Ti psala už na FB - na buxu mají Noční cirkus pouze za 49,- a kniha, kterou si musí přečíst prostě každý, ale zejména ženy - Světlo mezi oceány. Chystám na blog do budoucna článek o knihách mého srdce a Světlo mezi oceány rozhodně bude stát v popředí :)
    Krásný den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc Ti děkuji za komentář <3
      Budu moc ráda, když se k Bílým kostem dostaneš, jsem opravdu zvědavá, jak na Tebe zapůsobí. Já zase slibuji, že už brzy začnu s Kingem :) Snad si od něj tento měsíc něco pořídím a v květnu se konečně začtu. Gillian Flynn mám také ráda, Zmizelá má pověst fenoménu oprávněně :) Četla jsem od ní i Temné kouty, ale ty mě tolik nepohltily - i přesto je to ale značně nadprůměrná kniha, to je jasné. Ostré předměty na mě zatím čekají. A na Caroline Kepnes určitě také dojde - s Pod kůží jsem překonala svoji fóbii z přítomného času, tak se do toho můžu pustit :)
      No a na závěr Ti moc děkuji za tipy na nethrillery - Světlo mezi oceány už jsem někde potkala, ale zatím jsem se s knihou blíže neseznámila. Napravím :) No a Noční cirkus už je v košíku, společně s dalšími knihami, samozřejmě :) V dubnu to bude zase asi pěkné nadělení, už teď mám přírůstků až až...
      Tak, ještě jednou Ti moc děkuji za krásný komentář plný skvělých tipů a přeji Ti krásný večer :) Myslím na Tebe s tou bakalářkou a doufám, že Ti to jde pěkně od ruky! :) Měj se co nejkrásněji, Hani! :)

      Vymazat
  4. Perfektní recenze :) Pořád nad knížkou váhám, ale stejně si myslím, že se k ní jednou dostanu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za chválu, Šárko :) Doufám, že se k ní dostaneš, protože mě si Masterton naprosto získal - opravdu báječné čtení :) Přeji krásné pondělí :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)