RC RECENZE | Otolína a žlutá kočka (Chris Riddell)

| 15:31 10 comments
Ahoj!
Všechny Vás moc zdravím u nového článku. Dnes mám pro Vás recenzi jedné úchvatné knihy pro děti, která se mi do rukou dostala díky spolupráci s Presco Group. Otolína a žlutá kočka je nesmírně povedený dětský titul, po kterém byste se teď před Vánoci mohli v knihkupectvím podívat - je to rozhodně něco, co děti pod stromečkem potěší. Ostatně, uvidíte sami alespoň na fotkách, kterých je v dnešním článku fakt požehnaně :)

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji PRESCO GROUP.

Holčička Otolína bydlí společně s panem Mourou v bytě v mrakodrapu Pepřenka. Většinu času zde pobývají sami, protože Otolínini rodiče jsou na cestách kolem světa. Ve městě se však začnou ztrácet psí mazlíčci a také dochází k řadě loupeží. Mohou spolu tyto dvě věci souviset? A pokud ano, přijde Otolína s panem Mourou na to, jak zapeklitou záhadu vyřešit?
Mohu s potěšením konstatovat, že příběh je velice vydařený a s ohledem na cílovou skupinu čtenářů vhodně propracovaný. Nechybí záhada a napětí, ale ani pořádná dávka oddanosti, odvahy a přátelství. Samozřejmě, že by příběh pro děti měl v sobě nést určité poselství, což se autorovi bez problémů daří - na přátelé se nemá nikdy zapomínat, vždy bychom si měli najít čas na ty, které máme rádi, a hlavně, měli bychom být poctiví a slušní a nezapomínat, že krást a podvádět se prostě nemá - dobře to nikdy nedopadá.
Je vcelku logické, že postavy v knížce odpovídají klasickým archetypům, rozdělení na dobro a zlo je zde jasně rozpoznatelné. Pokud bych se měla podívat trochu do hloubky, upřímně se přiznám, že mi Otolína šla v jeden moment na nervy tím, jak ignorovala chudáka pana Mouru. Bylo mi ho hrozně líto, nemohla jsem si pomoci. Právě pan Moura je v mých očích dokonalá postava - mlčící přítel, který je téměř dojemný svou věrností a oddaností. Pro Otolínu podnikne cokoli, i když se třeba sám bojí. Je zkrátka definicí pravého přátelství.
I hlavní intrikánka - žlutá kočka - mi přišla báječná a celkově mě svým drzým projevem bavila. Jenom mě trochu mrzí, jak se autoři téměř vždy uchylují k tomu, že pejsci jsou ti hodní a kočky ty zlé. I v tomto případě byli pejsci zmanipulováni kočkou.
Já Vám nevím, ale myslím, že by to mělo být - a teď mluvím obecně, ne vysloveně o této knížce - trochu vyváženější. Děti si přeci jen z tohoto čtení něco odnášejí a já se domnívám, že by ten dojem neměl být vždy stejný: kočka je zlá a pes je dobrý. Ve svém životě jsem žila se psy i s kočkami a vím, že pokud jim dáte lásku, jsou tato zvířátka vždy milující a láskyplná a je úplně fuk, jestli jde o pejska nebo o kočičku. Tak, to byla trocha agitace za rovnoprávnost koček a psů a jdeme dál :))

Asi není možné dostatečně vyzdvihnout tu jedinečnost, s jakou Chris Riddell svůj příběh předkládá čtenářům. Knihu bych se vůbec nebála nazvat grafickým románem - textu v něm najdete docela pomálu, zato je čtení takové interaktivní a velmi podněcující. Často můžete dle pokynů autora něco dohledávat na jiných stránkách, na obrázcích najdete spoustu úchvatných předmětů a mnohdy se docela zapomenete, protože prohlížíte a prohlížíte. Při čtení mi to přišlo jako geniální prostor pro to, sednout si s dítětem ke knížce a společně ji postupně procházet - tahle knížka totiž rozhodně není pouze o čtení.
Co dále oceňuji, to jsou autorovy kreslířské dovednosti. Kniha je nádherně ilustrovaná, to ano, mně se ale navíc ještě moc líbí to, jak Chris Riddell kreslí. Vybrala jsem Vám stránku s panem Mourou stojícím na střeše Pepřenky v lijáku. Je to v podstatě "jen" šrafování a přesto to vypadá tak náramně. Přesně tohle mě na knížce moc bavilo a na obrázky jsem se vůbec nemohla vynadívat. Věřím, že to děti budou mít stejně, ba co víc, možná svýma očima uvidí ještě mnohem víc, než my dospěláci :)

Kniha je doporučena dětem od osmi let, a já jsem chodící důkaz, že si ji užije i dítě pětadvacetileté :) A asi i čtyřiceti-, padesáti-, sedmdesátileté. Tohle je publikace doslova pro celou rodinu, ocení ji každý a navíc se bude opravdu skvěle vyjímat pod stromečkem a následně o svátcích při lenošení v posteli s čajem a cukrovím. Za mě veliké doporučení a znovu připomínám, že nad těmi ilustracemi se pravděpodobně rozplynete blažeností. Jasných pět hvězdiček!
 
Název knihy (originál): Ottoline and the Yellow Cat
Název knihy (česky): Otolína a žlutá kočka
Autor: Chris Riddell
Rok vydání (originál): 2007
Rok vydání (česky): 2016
Nakladatelství: PRESCO GROUP
Počet stran: 172
Co na knížku říkáte, zaujala Vás? Dokážete si i v dospělosti užít knihy určené především pro děti? A jaká dětská knížka Vás zasáhla natolik, že se k ní třeba ještě pořád vracíte?
Budu moc ráda, když mi dáte vědět v komentářích :)
Přeji Vám nádherný den,
K

10 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. To vypadá nádherně ♥ Mám ráda pohádky i v dospělosti, navíc když jsou takhle krásně zpracované. Dovedu si to představit jako skvělý dárek. Moc moc pěkná recenze i fotky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliško, moc děkuji za milý komentář a jsem ráda, že i Ty máš pohádky stále ráda :) Měj se krásně a užívej si hezký předvánoční čas :)

      Vymazat
  2. Moc krásná recenze :) A s těmi kočkami a psy máš vlastně pravdu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ta agitace :D tos mě pobavila... Já jsem zářným příkladem této "zavedené pravdy" - jsem prostě pejskař, nic proti kočičkám, ale ať si hopkají na zahradě :D (možná to mám z těch knížek :D) A ne, že mě teď budeš nenávidět, tvůj kocour je frajer, i když já bych ho asi musela něčím praštit :D
    Recenze je skvělá jako vždy a kniha opravdu mimořádně graficky povedená :)
    Gratuluji ke spolupráci a měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haničko, moc díky za pochvalu a jsem ráda, že jsem Tě pobavila. Nenávidět Tě nebudu, ale zajímavý to rozhodně je. Navíc mi přijde, že pejskaři dost často mají to, že kočky vlastně nemusí. Zatímco kočkaři mají rádi i pejsky. Pozoruju to už dlouhý roky a opravdu tam určitej vzor je. Začíná to zavánět tématem diplomky: "Vnímání postavení koček a psů v lidské společnosti a jeho souvislosti s dětskou literaturou" Přidat tam tři cizí slova, zní to skoro odborně, haha :D :D :D
      Měj se krásně!!

      Vymazat
  4. Moc pěkná recenze a hlavně fotky :) Ty ilustrace jsou nádherné :) Já sna skočím do knihovny do dětského jen proto, abych se jimi pokochala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu, jsem ráda, že se fotky líbí :)) Knížka je opravdu povedená a vůbec bych se Ti nedivila, kdyby ses vyrazila pokochat :) Měj se moc hezky!

      Vymazat
  5. Nevím, jak to děláš, ale skoro po každé tvé recenzi se můj seznam knih k přečtení jen a jen zvětšuje. A není tomu jinak ani dnes. Úplně jsem mě na tuhle knihu nalákala a to dětské knihy nečtu... no docela dlouho :D

    OdpovědětVymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)