RC RECENZE | Stalkeři (Paul Finch)

| 13:06 12 comments
Ahoj, přátelé!
Mám pro Vás dnes novou recenzi, ve které Vám představím skvělou detektivku od nakladatelství Domino. Stalkeři jsou prvním dílem série o detektivovi Marku Heckenburgovi, která vypadá velmi slibně.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Domino.

Stalkeři představovali jednoho z mých favoritů podzimního edičního plánu od nakladatelství Domino. Díky spolupráci se ke mně dostal jejich recenzní výtisk a jsem moc ráda, že jsem si tenhle zážitek nenechala ujít. Kniha sice byla něčím trochu jiným, než co jsem očekávala, ke škodě to však nebylo.
Dělají výnosný byznys a neštítí se ničeho. Klub sympaťáků Vám pomůže najít tu pravou – kohokoliv, kdykoliv, kdekoliv. A za určitou cenu a neochvějné mlčení Vás odmění zhmotněním Vašich nejtemnějších představ.
Záhadná zmizení téměř čtyř desítek žen však nezůstávají bez povšimnutí. Detektiv Mark Heckenburg si případy propojuje a jejich vyšetřování se nehodlá za žádnou cenu vzdát. Při řekněme neoficiální honbě za pravdou neváhá vsadit svůj vlastní život.
Přiznám se, že příběh mě nepatrně zklamal. Čekala jsem něco velmi děsivého, mrazivého, plíživého… Ostatně název Stalkeři slibuje mnohé. Přízračnou atmosféru ale od knížky nečekejte, jde spíše o akční detektivku, jejíž větší část je zaměřena na průběh poněkud nestandardního vyšetřování detektiva Heckenburga. S padouchy se setkáte na samém začátku, který je napsaný perfektně a který Vás na čtení skvěle naladí svojí ponurostí a nevlídností. Stejným stylem však kniha nepokračuje, jak jsem říkala, dočkáte se velkého množství akce, rvaček, honiček a o vraždy na potkání taky není nouze. Znovu se záporáci dostávají ke slovu až v samotném závěru příběhu, kdy dochází k velké gradaci a k nečekaným zvratům – musím s radostí konstatovat, že se Finchovi opravdu podařilo mě jednou z událostí překvapit (což se mnoha autorům nepovede, těch detektivek už jsem asi přečetla moc 😊). Celkově se mi nápad i zpracování líbilo a Stalkery s přehledem pasuji na jednu z nejakčnějších knížek, jaké jsem kdy četla.

Když píšete detektivku a chcete nějakým způsobem reflektovat reálné prostředí policie a vztahy na pracovišti, asi se určitým klišé neubráníte. Ani Finchovi se to nepovedlo. Bohužel, Mark Heckenburg se u mě nezapíše do řady osobitých vyšetřovatelů, jakým je například Carl Morck ze série o oddělení Q od Jussi Adlera-Olsena. Heckenburg je dokonalým příkladem alfa muže, který nejdříve koná a pak přemýšlí. Je impulzivní, ne vždy jedná logicky a občas se chová jako blbec. Přesto k němu nějakým zvláštním způsobem přilnete a nakonec se o tu jeho drzou osobu docela bojíte. Významným způsobem však z řad literárních vyšetřovatelů nevystupuje.
K vyšetřování se velmi svérázným způsobem připojí také sestra jedné z obětí, Lauren Wraxfordová, která s událostmi mnohokrát výrazně zamíchá. Ani u ní autor neunikl určitým problémům – snaží se jejím prostřednictvím bourat tolik stereotypů, až to celé působí velmi křečovitě. Bez téhle urputné snahy o bourání mýtů by Lauren byla sympatickou silnou ženskou postavou.
Další postavy už nejsou zvláště významné pro děj, a ani nejsou příliš detailně propracované. Avšak je nutno podotknout, že každá z postav do příběhu vhodně zapadá a nijak ho neruší.
Asi si troufnu říci, že postavy jsou pro mě osobně nejslabším místem knihy, jsou hodně šablonovité a postrádám mezi nimi někoho, kdo by byl výjimečný v rámci uvěřitelnosti.

Stylem psaní mi kniha připomínala klasické britské detektivky. Jistě za to mohlo i anglické prostředí, do něhož byl příběh zasazen, ale i námět a způsob vyprávění příběhu v sobě zkrátka nesl anglický rukopis – alespoň pro mě. Příběh byl samozřejmě o dost dynamičtější a násilnější než takový Hercule Poirot, ale rozumíme si, viďte 😉
Nejvíce bych z autorova stylu vyzdvihla jeho smysl pro popis akčních scén. Vykreslování těchto momentů bylo opravdu mistrné, neztrácela jsem se v nich, ale zároveň jsem byla velice napnutá. S něčím podobným jsem se ještě nesetkala, většinou ve mně různé bojové scény vyvolávají pocit, že mají zúčastnění osm rukou i nohou a že ovládají každý bojový sport na světě. Podobným klišé se však Paul Finch zcela vyhnul, což velice oceňuji.
Jak už jsem zmiňovala, Stalkeři jsou jednou z nejakčnějších knih, jaké jsem kdy četla. V tomto směru jsem byla velice mile překvapená a Finch si mě rozhodně tímto svým talentem zcela získal.

Celkově tuto knihu hodnotím jako velmi kvalitní detektivku a rozhodně jeden z těch lepších příběhů, se kterými jsem se v posledních letech setkala. Očekávala jsem však mrazivější a trochu nápaditější příběh a také lépe propracované postavy bez zbytečných stereotypů a klišé. Na druhé straně je potřeba autorovi přiznat jeho smysl pro uvěřitelná, ale zároveň zcela nečekaná překvapení, a také jemnocit pro popis akčnějších scén, který už jsem vyzdvihovala. Povedl se také závěrečný cliffhanger, který je u této knihy na rozdíl od mnoha dalších opravdu zajímavý a já se díky němu moc těším na další díly této slibně rozjeté série. Za mě čtyři hvězdičky a tip na krásný vánoční dárek pro milovníky napínavých a akčních příběhů plných zvratů a překvapení.
 
Název knihy (originál): Stalkers
Název knihy (česky): Stalkeři
Autor: Paul Finch
Rok vydání (originál): 2013
Rok vydání (česky): 2016
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 432
Jako vždy mě moc zajímá Váš názor... zaujala Vás tato knížka? Nebo jste ji už někdo četl? A jaká kniha byla pro Vás nejakčnější? Je některá, kterou byste mi doporučili? Budu moc ráda za Vaše názory a dojmy :)
Mějte se moc krásně!
K

12 komentářů: Povídejte i Vy!

  1. Skvělá recenze jako vždy, Kristý. Kniha mě zajímá, i když musím se přiznat, že bych také očekávala pořádně ponurou a možná až brutální četbu, a asi bych ji uvítala i radši než to, co popisuješ :) No, uvidím, jestli se ke knize dostanu...
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se člověk oprostí od očekávání ponurosti a mrazivosti, je to dobré čtení, opravdu dobré. Pokud se k ní dostaneš, budu se těšit na Tvůj názor, Hani :)

      Vymazat
  2. Skvělá recenze!! :)
    Do knihy se asi pouštět nebudu, jelikož mám ráda spíše detektivky s mrazivým prostředím a takovým tím tajemnem, ale kdybych ji na druhou stranu našla třeba v knihovně, asi bych neodolala :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, moc díky za pochvalu a určitě neodolávej, pokud na ní narazíš. Možná, že atmosféra nebyla taková, jakou bych čekala, ale pořád to bylo velmi nadprůměrné čtení! :) Měj se krásně :)

      Vymazat
  3. Pěkná recenze :-) Po pravdě..po tvé recenzi se také do knihy pouštět nebudu, moc mě tyhle "akční" detektivky nebaví. Úplně souhlasím s názorem Sea Book nade mnou ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, děkuji. Ale nenech se odradit a když na knihu někdy narazíš, šanci jí dej. Rozhodně patří k tomu lepšímu, co bylo v tomto žánru napsáno :)

      Vymazat
  4. Mám takový dojem, že kvůli tobě, začnu číst detektivky ve velkým :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé :) To bych byla jen ráda, tenhle žánr miluji a opravdu věřím, že si k němu cestu najde každý. Zkus to, Kristý :))

      Vymazat
    2. V plánu to mám, dokonce už tu mám takové velké knihy detektivek, které mě zaujaly, ale nějak se k tomu nemůžu dostat :D Ale až se dostanu, tak aspoň díky tobě, už asi nepřestanu :D

      Vymazat
    3. To mám opravdu radost, Kristý :)) Užij si čtení!

      Vymazat
  5. Nad knížkou uvažuji, ale zatím nejsem úplně rozhodnutá. Skvělá recenze, Kristý, jako všechny tvoje :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šári, moc děkuji za milý komentář a pochvalu. Uvidíš, zda se k ní dostaneš, není to vůbec špatné čtení a myslím, že by se Ti mohla líbit :)

      Vymazat

Srdečně děkuji každému, kdo zde vyjádří svůj názor, zkušenost, či dojmy. Moc ráda si s Vámi o knížkách povídám a právě Vy čtenáři jste mou největší inspirací :)